Tento text píšu více pro sebe než pro jiné. Jsem nespokojený. Na slavnost Nanebevstoupení Páně ve čtení ze Skutků zazněl příslib:

"Dostanete sílu a budete mi svědky." V ​​evangeliu zas příslib: "A ty, co uvěří, budou provázet tato znamení: v mém jménu budou vyhánět démony, budou mluvit novými jazyky, hady budou brát do rukou a pokud něco smrtonosné vypijí, neuškodí jim; na nemocné budou vkládat ruce a uzdraví se."

Téměř nic z toho v sobě nevidím. Ani kolem sebe. Byly to přísliby jen pro apoštoly či první křesťany? Nebo jsou to přísliby pro všechny časy, tedy i pro naši dobu?

Jsem přesvědčen, že jsou to přísliby pro křesťany všech dob. Ale proč to dnes není vidět? Proč jsou naše farnosti bez života? Nejsou svědci, už vůbec ne svědci, kteří hlásají s mocí, kterou provázejí znamení. Jistě, někde se občas něco stane, zašumí nějaká informace o uzdravení, zázraku... Ale proč se to neděje v naší farnosti? Proč to nevidím ve svém životě? Copak není kolem mě dost lidí, kteří nemilují Ježíše, kteří neznají Boha, a právě proto potřebují, aby jim někdo vydával svědectví o spáse (osvobození, uzdravení, záchraně) v Ježíši Kristu? Ano, v naší farnosti jsou téměř všichni křesťané. Ale máme tady kopu alkoholiků, kopu rozvedených, kopu dětí narozených mimo manželství (a tedy i kopu mladých lidí, kteří žijí bez svátostného manželství), jsou zde rozhádané rodiny, máme znečištěné životní prostředí (stačí vyjít k řece nebo za zahradu do pole); a to nemluvím o tom, co je na první pohled neviditelné - potraty, antikoncepce, domácí násilí, závislosti... Čili je zde množství lidí, kteří žijí, jakoby Krista neznali, kteří svým životem popírají svůj křest.

Vnímám, že v této situaci velmi potřebujeme to, co dostala prvotní Církev - sílu ke svědectví, které je doprovázeno znameními. Potřebujeme svědky. Ale chceme jimi být? Síla a znamení jsou totiž přislíbeny těm, kteří chtějí být svědky Ježíšova zmrtvýchvstání. Nač by byla těm, kteří chtějí být svědky jen sami sobě?

V druhém listu Timotejovi (3, 5) je věta, která mě pokaždé vyruší, když mi přijde na mysl: "...budou mít vzhled zbožnosti, ale její sílu budou popírat." Není to naše situace dnes? Vypadáme jako křesťané, ale nemáme sílu křesťanů!

Tento text píšu hlavně pro sebe, sebe obviňuji. A volám o pomoc!

"Sešli, ó Kriste, Ducha nám!"

2016 Copyright Pavel Šupol | Všechna práva vyhrazena | Login | Tvorba: www.lukaspavelec.cz